TAJNÝ DENÍK GANDALFA
Den první: V Kraji. Ohromující obraz čisté a duchovní krásy. Zdálo se mi to, nebo opravdu Frodo masturboval támhle v polích předtím, než jsem dojel?
Den druhý: S přispěním hobití trávy se Bilbova narozeninová oslava výrazně zlepšila. Šichni jsou táák milí, i Bilbo je milý. Svetlíčka jsou tak krásná. A Frodík taky není špatnej, škyt! Hobiti šou tak roztomilí. Jejda! Přepadl jsem!
Den třetí: Drsná kocovina. Jsem na cestě do Minas Tirith pro nějaký ten aspirin.
Den dvanáctý: Navštívil jsem Sarumana, aby mi poradil, co s Prstenem, ale prpadl Zlu. Nikdo mi nic neřekne! Možná mi přece nechali vzkaz, ale Radegast Hnědý mi zřejmě krade moji přijatou poštu.
Den třináctý: Trčím na vrcholku věže. Úžasný výhled, ale vytrvalý déšť nesvědčí mému špičatému klobouku. Bavím se tím, že plivu dolů na skřety.
Den čtrnáctý: Opět mě navštívil Saruman.
Den šestnáctý: Cítím se osamělý. Saruman není zase tak neatraktivní. Kdyby ale neměl ty jeho obrovské nozdry a zahnuté pařáty... dobrá, dobrá, mohlo mě už dřív napadnout, že je zlý.
Den devatenáctý: Podařilo se mi uniknout. Jsem v Roklince. Sam je trošku neovladatelný, pořád Froda koupe.Elfům došly zásoby mýdla jahodovou vůní a Elrond začíná být podrážděný.
Den dvacátý: Elrond se rozhodl poslat Froda pryč, jelikož už ho přestává bavit neustále obsazená koupelna v prvním patře. Velký poprask kvůli Prstenu. Souhlasil jsem, že půjdu se Společenstvem v případě, že Sam rozhodne dát mi Koupel. Myslím že bych jednu potřeboval.
Den dvacátý první: Je jasné, že Aragorn jede po Frodovi. Sam ho zabije, jestli se o něco pokusí. Zepatal jsem se Sama, jestli by mi nedal koupel. Řekl jen: Haha pane Gandalfe, to nemyslíte vážně?!! Neužitečný hňup!
Den dvacátý třetí: Na Caradhrasu je veliká zima. Aragorn vyhrál právo nést Froda nahoru. Boromir trucuje. Jestli Legolas nepřestane poskakovat po sněhu, praštím ho holí.
Den dvacátý pátý: Nechce se mi jít skrze doly Morie. Mám dojem, že se Balrog pořád zlobí kvůli nevydaředné zchůzce ve Druhém věku.
Den dvacátý šestý: Tak jo. Balrog se pořád zlobí.
Den dvacátý sedmý: Spadl jsem do stínu. Balrog je pěknej hajzlík. Musel jsem provádět věci, které bych tu raději neopakoval, než mě nechal jít. Rozhodl jsem se, že to raději neřeknu zbytku Společenstva. Vymyslím si něco o velkém boji na život a na smrt. Jsem na cestě za Elrondem, aby mi ošetřil popáleniny třetího stupně a to na velmi choupostivých místech. Doufám, že se mi nebude posmívat. Jestli bude, řeknu všem o jeho nechutném víkendu se Sauronem. Ha!
Komentáře
Okomentovat