TAJNÝ DENÍK HALDIRA
Den první: V Lothlorienu je strašná nuda. Galadriel děsně naštvalo, když jsem namířil na jejího bobra, a zakázala mi střílet na pohyblivý terč. Ale kde mám najít nepohyblivý, když vás tu i stromy objímají?
Krátím si čas tím, že tajně rozkopávám podhoubí všech těch hnusných, smradlavých, slizkých hub, které paní Galadriel považuje za tak dekorativní.
Později: Jejda, objevil jsem zajímavou houbu s vynikajícími chuťovými, voňavými a jinými vlastnostmi. Všichni jsou najednou perfektní, dokonce mi nevadí ani Glorfindelovy zpocené dlaně.
To, co letělo nad obřím kapradím byl opravdu olifant, nebo se mi to jen zdálo?
Den druhý: Probudil jsem se na spadaném listí
uprostřed dalších šesti elfů. Všichni mají na tváři šťastný úsměv. Jen mně se strašně točí hlava, mám sucho v ústech a třesavku na místech, o kterých jsem ani nevěděl, že je mám.
Večer budu muset rozkopat i tyhle houby.
102. den: Nuda, nuda, nuda. Proč jsem jenom zničil VŠECHNY houby?
1 561. den: Z dlouhé chvíle jsem vylezl na strom a namontoval tam satelitní anténu. Teď každou sobotu koukám na Xenu. Nejvíc se mi líbí díly, kde vystupuje Bellerophon, král Cleades a princ Sarpordon.
12 893.den: Seriál skončil, zase se užírám nudou. Potkal jsem Celeborna. Zeptal se mě, jestli mi nevadí náš uniformovaný elfský vzhled. Řekl jsem mu, že ne. Zítra se musím podívat do slovníku, co znamená "uniformovaný."
12 894. den: Zjistil jsem, co znamená "uniformovaný". Ke krejčímu jsem objednaný koncem týdne.
12 915. den: Nový oblek se nevydařil - asi proto, že mistr krejčí už 9 000 let nešije nic jiného, než splývavé tógy ve světlých pastelových barvách.
Asi si nabarvím obočí.
12 999. den: Nuda. Pro zlepšení svého vzhledu jsem si nechal vyplnit rty kolagenem. Pozoruju jistý pokrok, protože paní Galadriel mě už 18-krát pozvala, zda se nechci vykoupat v její fontánce.
Fuj.
O něco později:
Že bych přeci jen přijal její pozvání?
Jen tak, z dlouhé chvíle, samozřejmě.
13 495. den: Strašná nuda, tak jsem se s chlapci vydal na procházku po lese. Přibalili jsme i šípy, kdybychom náhodou potkali nějakého kance.
Kance jsme nepotkali, jen bratrance Ita s velkou helmou. Sahá mi akorát po pás, hm. Spolu s ním přišel i tintítko Legolas Zelený lísteček. Ten mi tu chyběl, na jeho ksicht jsem od toho večírku s houbami alergický. Doprovázel ho však jeden vysoký týpek, pozoruhodný svým otrhaným, zarostlým a umaštěným zjevem, jaký se v Lorienu hned tak nevidí.
Ostatní jsou zanedbatelní.
13 496. den: Sranda, když se ten dlouhán vykoupal a oholil, ukázalo se, že je to Aragorn, Isildurův dědic. Ach, probudil ve mne vzpomínky na krásné časy, když jsme bok po boku s lidmi bojovali v Poslední alianci proti Sauronovi. Škoda, že Isildur zemřel tak mladý, ale žádat Saurona o ruku se nevyplácí.
13 497. den: Aragorn je skvělý chlap. S tím svým dlouhým mečem dokáže zázračné věci. Skoro mám chuť obnovit bratrské pouto mezi elfy a lidmi. Právě jsem mu vysvětloval koeficient napětí tětivy, když se připlichtil Legolas a zeptal se mě, jestli mi smí přeleštit můj luk. Vypadal zklamaně, když jsem mu řekl, že svůj luk do cizích rukou nesvěřím.
Krátím si čas tím, že tajně rozkopávám podhoubí všech těch hnusných, smradlavých, slizkých hub, které paní Galadriel považuje za tak dekorativní.
Později: Jejda, objevil jsem zajímavou houbu s vynikajícími chuťovými, voňavými a jinými vlastnostmi. Všichni jsou najednou perfektní, dokonce mi nevadí ani Glorfindelovy zpocené dlaně.
To, co letělo nad obřím kapradím byl opravdu olifant, nebo se mi to jen zdálo?
Den druhý: Probudil jsem se na spadaném listí
uprostřed dalších šesti elfů. Všichni mají na tváři šťastný úsměv. Jen mně se strašně točí hlava, mám sucho v ústech a třesavku na místech, o kterých jsem ani nevěděl, že je mám.Večer budu muset rozkopat i tyhle houby.
102. den: Nuda, nuda, nuda. Proč jsem jenom zničil VŠECHNY houby?
1 561. den: Z dlouhé chvíle jsem vylezl na strom a namontoval tam satelitní anténu. Teď každou sobotu koukám na Xenu. Nejvíc se mi líbí díly, kde vystupuje Bellerophon, král Cleades a princ Sarpordon.
12 893.den: Seriál skončil, zase se užírám nudou. Potkal jsem Celeborna. Zeptal se mě, jestli mi nevadí náš uniformovaný elfský vzhled. Řekl jsem mu, že ne. Zítra se musím podívat do slovníku, co znamená "uniformovaný."
12 894. den: Zjistil jsem, co znamená "uniformovaný". Ke krejčímu jsem objednaný koncem týdne.
12 915. den: Nový oblek se nevydařil - asi proto, že mistr krejčí už 9 000 let nešije nic jiného, než splývavé tógy ve světlých pastelových barvách.
Asi si nabarvím obočí.
12 999. den: Nuda. Pro zlepšení svého vzhledu jsem si nechal vyplnit rty kolagenem. Pozoruju jistý pokrok, protože paní Galadriel mě už 18-krát pozvala, zda se nechci vykoupat v její fontánce.
Fuj.
O něco později:
Že bych přeci jen přijal její pozvání?
Jen tak, z dlouhé chvíle, samozřejmě.
13 495. den: Strašná nuda, tak jsem se s chlapci vydal na procházku po lese. Přibalili jsme i šípy, kdybychom náhodou potkali nějakého kance.
Kance jsme nepotkali, jen bratrance Ita s velkou helmou. Sahá mi akorát po pás, hm. Spolu s ním přišel i tintítko Legolas Zelený lísteček. Ten mi tu chyběl, na jeho ksicht jsem od toho večírku s houbami alergický. Doprovázel ho však jeden vysoký týpek, pozoruhodný svým otrhaným, zarostlým a umaštěným zjevem, jaký se v Lorienu hned tak nevidí.
Ostatní jsou zanedbatelní.
13 496. den: Sranda, když se ten dlouhán vykoupal a oholil, ukázalo se, že je to Aragorn, Isildurův dědic. Ach, probudil ve mne vzpomínky na krásné časy, když jsme bok po boku s lidmi bojovali v Poslední alianci proti Sauronovi. Škoda, že Isildur zemřel tak mladý, ale žádat Saurona o ruku se nevyplácí.
13 497. den: Aragorn je skvělý chlap. S tím svým dlouhým mečem dokáže zázračné věci. Skoro mám chuť obnovit bratrské pouto mezi elfy a lidmi. Právě jsem mu vysvětloval koeficient napětí tětivy, když se připlichtil Legolas a zeptal se mě, jestli mi smí přeleštit můj luk. Vypadal zklamaně, když jsem mu řekl, že svůj luk do cizích rukou nesvěřím.
13 498. den: Strávili jsme s Aragornem noc pod hvězdami a vzpomínali na válku proti Sauronovi. Potěšilo mě, že genetická paměť u lidí je přeci jen něco víc než sací reflex. Nad ránem k nám přihopsal Legolas s úsměvem od ucha k uchu a smrděl kouřem. Ptal se, jestli nebude nějaký houbový večírek. Vysvětlil jsem mu, že ne. Chtěl mi vnutit jakousi hořlavou tyčinku, o které tvrdil, že je naplněná voňavými lístečky. Odmítl jsem. Mám podezření, že šlo o slavné Zelené lístečky, které má jeho rodina v erbu už pár tisíciletí.
Aragorn, Aragorn, Aragorn.
Později:
Nachytal jsem Galadriel s bratrancem Item. Nechutné. Nuda dokáže dělat s elfy strašné věci. Měl bych odsud co nejdřív vypadnout.
13 500. den: Aragorn se svou společností odchází. Jsem zarmoucen, bez něho tu skapu. Legolas byl také zklíčený, tak jsem mu na rozloučenou daroval svůj luk. Strašně po něm toužil, chudák, a já si v Lorienu snáz seženu nový.
Mám dojem, že Legolas je tak trochu fetišista.
13 510. den: Strašně se nudím a stýská se mi po Aragornovi.
13 520. den: Huraáááááá! Dostal jsem od Aragorna pozvánku na super párty do Helmova Žlebu. Hned za úsvitu vyrazím.
13 521. den: Vyrazila se mnou eskorta elitních elfských snajprů, kteří se o té párty také doslechli. Dnes se nedá nikomu věřit, tajná služba vám bez ostychu čte všechnu soukromou poštu.
No nic, aspoň se cestou nebudu nudit. Co na tom, že jsou si navzájem tak podobní, že je ani po 2000 letech nedokážu odlišit, natož si zapamatovat jejich jména?
13 530. den: Srdečné uvítání s Aragornem, i když jsem byl trochu zmatený, že mi projevuje svou náklonnost takhle, přede všemi. Všiml jsem si, že stihl navázat novou známost. Ještě štěstí, že je to jen lidská princezna, takže nepůjde o nic dlouhodobého.
Aragorn povídal, že párty se rozběhne večer, až dorazí 10 000 skřetů. Strašně se těším, po té nudě v Lothlorienu bude konečně do čeho píchnout.
Později:
Už to začalo. Super! Takhle jsem si to představoval - Aragorn nás postavil do řady a velí nám! Šípy hvízdají, kameny lítají, krev stříká, prostě rozkoš.
Moji chlapci se na hradbách krásně vyjímají. Jsou tak dekorativní - minimálně v porovnání se skřety. Někdy jsem Sarumanovi za jeho skřety vděčný, alespoň vynikne ten kontrast.
I Legolasovi 3000 roků lekcí lukostřelby velmi prospělo. Jen jedno mě mate: proč Lego tak vášnivě objímá můj luk a kouká mi při tom do očí? Podnikavý chlapec, asi mi zase chce prodat svoje kouřící zelené lístečky.
Aragorn, Aragorn, Aragorn.
Později:
Nachytal jsem Galadriel s bratrancem Item. Nechutné. Nuda dokáže dělat s elfy strašné věci. Měl bych odsud co nejdřív vypadnout.
13 500. den: Aragorn se svou společností odchází. Jsem zarmoucen, bez něho tu skapu. Legolas byl také zklíčený, tak jsem mu na rozloučenou daroval svůj luk. Strašně po něm toužil, chudák, a já si v Lorienu snáz seženu nový.
Mám dojem, že Legolas je tak trochu fetišista.
13 510. den: Strašně se nudím a stýská se mi po Aragornovi.
13 520. den: Huraáááááá! Dostal jsem od Aragorna pozvánku na super párty do Helmova Žlebu. Hned za úsvitu vyrazím.
13 521. den: Vyrazila se mnou eskorta elitních elfských snajprů, kteří se o té párty také doslechli. Dnes se nedá nikomu věřit, tajná služba vám bez ostychu čte všechnu soukromou poštu.
No nic, aspoň se cestou nebudu nudit. Co na tom, že jsou si navzájem tak podobní, že je ani po 2000 letech nedokážu odlišit, natož si zapamatovat jejich jména?
13 530. den: Srdečné uvítání s Aragornem, i když jsem byl trochu zmatený, že mi projevuje svou náklonnost takhle, přede všemi. Všiml jsem si, že stihl navázat novou známost. Ještě štěstí, že je to jen lidská princezna, takže nepůjde o nic dlouhodobého.
Aragorn povídal, že párty se rozběhne večer, až dorazí 10 000 skřetů. Strašně se těším, po té nudě v Lothlorienu bude konečně do čeho píchnout.
Později:
Už to začalo. Super! Takhle jsem si to představoval - Aragorn nás postavil do řady a velí nám! Šípy hvízdají, kameny lítají, krev stříká, prostě rozkoš.
Moji chlapci se na hradbách krásně vyjímají. Jsou tak dekorativní - minimálně v porovnání se skřety. Někdy jsem Sarumanovi za jeho skřety vděčný, alespoň vynikne ten kontrast.
I Legolasovi 3000 roků lekcí lukostřelby velmi prospělo. Jen jedno mě mate: proč Lego tak vášnivě objímá můj luk a kouká mi při tom do očí? Podnikavý chlapec, asi mi zase chce prodat svoje kouřící zelené lístečky.
Ještě později:
Snažím se nevidět, jak Legolas obchází hradby a každému nabízí fajfku. Naštěstí mojí pozornost přitahuje Aragorn - v boji je úžasný. Když jsme se probili dolů, Aragorn cosi zakřičel a naznačil mi, že mám dobrý bočný švih. Přikývl jsem, že rozumím, a ukázal jsem mu i horní. Asi jsem se přeslechl. To, proč všichni odcházejí, jsem pochopil, až když mě náhodný šíp vyvedl z rovnováhy. Au.
Umírám. Po těch tisíciletích života konečně něco překvapujícího. A pozitivního - jsem v Aragornově přátelském, mužném náručí.
V mysli mi odeznívá báseň na Aragornovu počest. Možná se - někdy, někde - znova uvidíme, jen doufám, že krev Númenoru mezitím nevymře.
Podle knižní předlohy ovšem Haldirův deníček vůbec nemusí jeho smrtí končit...
13 531. den: Všichni jsme se shodli na tom, že Aragornův pohled za deportaci do Mandosových síní stál. Gil-Galada naše vyprávění tak rozpálilo, že se rozhodl požádat o podmínečné propuštění z podsvětí. S výkřikem Elendil! Elendil! zaútočil na samotného Mandose.
13 532. den: Strašně se nudím.
Proč na Valinoru nerostou houby?
Snažím se nevidět, jak Legolas obchází hradby a každému nabízí fajfku. Naštěstí mojí pozornost přitahuje Aragorn - v boji je úžasný. Když jsme se probili dolů, Aragorn cosi zakřičel a naznačil mi, že mám dobrý bočný švih. Přikývl jsem, že rozumím, a ukázal jsem mu i horní. Asi jsem se přeslechl. To, proč všichni odcházejí, jsem pochopil, až když mě náhodný šíp vyvedl z rovnováhy. Au.
Umírám. Po těch tisíciletích života konečně něco překvapujícího. A pozitivního - jsem v Aragornově přátelském, mužném náručí.
V mysli mi odeznívá báseň na Aragornovu počest. Možná se - někdy, někde - znova uvidíme, jen doufám, že krev Númenoru mezitím nevymře.
Podle knižní předlohy ovšem Haldirův deníček vůbec nemusí jeho smrtí končit...
13 531. den: Všichni jsme se shodli na tom, že Aragornův pohled za deportaci do Mandosových síní stál. Gil-Galada naše vyprávění tak rozpálilo, že se rozhodl požádat o podmínečné propuštění z podsvětí. S výkřikem Elendil! Elendil! zaútočil na samotného Mandose.
13 532. den: Strašně se nudím.
Proč na Valinoru nerostou houby?
Komentáře
Okomentovat