Glumův tajný deník ze Dvou Věží

GLUMŮV TAJNÝ DENÍK ZE DVOU VĚŽÍ

Den první: Nemohl jsem spát, tak jsem se vydal na obvyklou noční proplázku po Emyn Muil, kde jsem náhodou konečně narazil na miláška, který mi tolik let chyběl. Má krásné modré oči.
Později Když jsem se po dlouhém absťáku chtěl s miláškem trochu pomazlit, ten tlustý ohava, co ho doprovází, vyskočil jako křepelka a jal se ho bránit. Samotný milášek mi přiložil nůž na krk! Tehdy mi došlo, že to není můj Bilbo, i když se mu ve tmě trochu podobal. Tenhle je mladší, hezčí a má ještě větší Pytlík!

Den druhý: Vlečou mě někam na elfském provaze, který mě pálí na mou jemnou pokožku. Ten tlustý, kterému milášek říká Sam, z mé přítomnosti zjevně není moc nadšený. Asi chtěl mít miláška jen pro sebe, pokrytec jeden! Po neúspěšných pokusech shodit Sama za provaz ze skály nebo za něj zatáhnout miláška do křoví mi jej milášek musel sundat. Jsem sice rád, že se mě konečně dotkl, nechápu ale, co na tom tlustém vidí, že ho tak brání.

Den třetí: Vedu Frodíka do Mordoru. Jdu schválně oklikou, abychom se líp poznali, ale ten tlustý žárlivec nám nenechá chvilku pro sebe.

Den čtvrtý: Jestlipak už se Frodíkovi začínám líbit? Sundal mi ten obojek kvůli svým osobním sympatiím, ne? Přemýšlím, že si udělám afrocopánky… Aspoň dva…

Den šest: Došli jsme k Formaldehydovým močálům. Jsou tu konzervovaná mrtvá těla z bitvy Posledního společenství. Sauron nikdy nepřišel na chuť klasickým muzeím. Ani orientačním tabulím, když je o tom řeč. Škoda, že nemůžu provádět každého zvlášť, cha cha cha. Jasně jsem Frodíka varoval, aby se nenakláněl moc nad hladinu a dával si pozor na toxické výpary. Samovi jsem řekl, ať se pořádně projde kolem jednotlivých expozic a zhluboka dýchá.
Později: Samozřejmě to spletli, hloupoučcí hobiti. V oddělení "elfští generálové" jsem musel z formalínu tahat Frodíčka. Byl mírně omámený a blábolil něco o prstenu. Jak daleko se Samem došli, sakra? No, aspoň jsem si ho zase osahal. Ale jen na chvilku, bohužel. Sam mě asi zabije, jestli si něco zkusím.

Den sedmý: Frodík se vzbudil během mé noční automasáže. Předstíral jsem, že vzpomínám na tu cetku z pouti, co jsem daroval na památku mé první lásce, Bilbovi. Dali jsme se do řeči a zjistil jsem, že Frodík kdesi vyhrabal moje skutečné jméno. Možná mě miluje, když se o mě tolik zajímá. Sam zrovna spí. Naši intimní chvilku narušil přílet muzejní ostrahy na jakémsi přerostlém kříženci netopýra a mihule potoční. Sauronovy inseminační experimenty neberou konce. Krom toho účtuje nehorázné vstupné, takže jsem hobitům raději doporučil úkryt. Frodo byl tak krásný, když byl vyděšený, jen mi dost vadilo, že se v napjaté chvíli držel Sama za ruku. Sauronovi zřízenci mají pěkně nudné uniformy. A nepříjemné vystupování.

Den desátý: Dorazili jsme k Černé Bráně, aniž by se můj vztah s Frodem jakkoli vyvinul. Padá na mě deprese. Zase mi začalo chrastit ve sluchátkách, jako pokaždé, když se přiblížím k Mordoru. Pitomý SauroTel. V Roklince jsem s E-mobilem nikdy podobné problémy neměl. Když jsem se to snažil vyladit, Sam spadl ze skály. Má radost ale netrvala dlouho, Frodo ho šel zachránit. Pořád nechápu, co na něm vidí. Nenechal jsem Froda odejít do Sauronovy náruče, protože by mi chyběl a Saruman by žárlil. Perverzní bulvofil. Namluvil jsem miláškovi, že vím o jiné cestě do Mordoru. Uvěřil mi. Možná mě přece jen miluje. Sam se tvářil, jako by mě chtěl zabít. Milášek má krásné hebké šaty, které navíc hezky voní. Jestlipak pere u Gandalfa?

Den třináctý: Konečně jsme dorazili k řece, kde jsem si mohl ulovit nějaké rybišky. Už jsem si dlouho nedal suši. Hobiti se v pozadí hádali. Zaslechl jsem něco o prstenu. Takže je to pravda, že jsou zasnoubení? Ale milášek taky říkal, že mi chce pomoct. Někdy se ve Frodíkovi fakt nevyznám. Jestlipak by si se mnou dal koupel? V noci se vrátil Glum a zase jsme se pohádali. Kdysi jsme sice bývali jako jeden, ale kouzlo našeho vztahu je dávno pryč. Poslal jsem ho k vodě, slizouna jednoho. Kdyby si aspoň udělal afrocopánky…

Den čtrnáctý: Na důkaz lásky jsem Frodovi přinesl dva zajíčky. Symbolizují přece velikonoce, svátky jara, a jaro, to se všechno páruje! A tomu tlustému to beztak nedojde… Tvářil se sice kysele, ale on to snad jinak ani neumí… TEN BARBAR MI JE UVAŘIL! Naše válka o Froda nabývá nových rozměrů. A co chtěl symbolizovat těma bramborama? K jídlu přece nejsou. A přidal tam nějaké zelené lístečky. Že oni něco mají s tím feťákem Legolasem? Možná mě Sam chtěl otrávit! No, já to jíst nebudu… Kolem šly další nudné uniformy. Zaslechl jsem hrdličky a vydal se je hledat, třeba to Frodovi konečně dojde…

Den patnáctý: Nemůžu nikde Frodíčka najít. Že by mi utekl se Samem, zrádce jeden proradná? Stýská se mi po Glumovi. Celý den se poflakuju Ithilienem, všude plno nadržených chlápků v kápích a na každém stromě vývěska "Hledám ženu. Na vzdělání, vzhledu a pohlaví nezáleží. Faramir". Možná se přihlásím. Našel jsem bezva jezírko, určitě plné rybišek. Na deprese prý pomáhá přejídání. Asi to zkusím. Teď by bodly zelené lístečky…
Večer: Milášek se pro mě vrátil! Už bez Sama. Asi to nějak rychle střídá… Váhal jsem, ale těm očkám se nedá odolat. Snad se konečně pomazlíme…
Tak zase nic, zajal mě Faramir. Možná si myslí, že jsem žena. Zřejmě jich moc v životě neviděl. Než jsem s ním stihl probrat ten inzerát, vrátil se Glum. Pořád nechápe, že s naším vztahem je konec, otrapa jeden. Konečně jsem na roztrhání, a to ani nemám afrocopánky…

Den šestnáctý: Kdo by mohl mít číslo na Geodézii Středozem? Chtěl bych vědět, jestli je do Mordoru vážně nějaká jiná cesta…

Den sedmnáctý:Faramir vede mě a Froda do Osgiliathu. Jednoho z nás chce představit otci jako svou nevěstu. Slibuje to oběma. Proradní lidi. I když být s Frodem v jednom harému taky není k zahození. Doufám, že si nechce vzít i Sama…

Den dvacátý:V Osgiliathu nás dostihla muzejní ostraha na své mihuli. Nevěděl jsem, že jsou tak vytrvalí. Můj vychytralý milášek chtěl místo vstupného podstrčit jakousi cetku, ale Sam mu v tom zabránil. Už si asi dlouho lezou na nervy, protože Frodík na toho tlustého ohavu konečně vytáhl nůž. Ale dál se nedostal. Škoda… Faramir nás pustil na svobodu, že prý nechce takhle rozhádaný harém. Večer se vydal na obchůzku Osgiliathu s nějakými papíry.

Den dvacátý prvý: Zase jsem se pohádal s Glumem. Trval na tom, abych svého vyvoleného představil nějaké jeho kamarádce z mládí, prý aby ho posoudila. Nevím, kam tím směřuje. Žárlivý tupec. Být na roztrhání má taky svoje nevýhody. Asi si ty afrocopánky rozmyslím...