QUENIJSKO - ČESKÝ SLOVNÍK L
-l - redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. - vy (hecal! - zmizte!)
lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua - zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) - léto
lairë (2) - báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- - (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba - jazyk (anatom.)
lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci
lambengolmo - jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá
laica, laiqua - zelená
laicë - ostrý, bodavý, pronikavý
laiquaninwa - modrozelený
laiquassë - zelenost
lairë - (3) louka
lairë (1) - léto
lairë (2) - báseň
lairelossë - druh stromu s bílými květy ("Letní sníh") (Tol Eressëa -> Númenórë)
laita- - žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet - ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna - Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)
laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest
laivë - mast
laiwa - nemocný, chorý, na zvracení
lala - (1) ne, skutečně ne
lala- - (2) smát se
lalmë - jilm
Lalwen, Lalwendë - smějící se dívka
láma - ozvěna
láma- - vracet se ozvěnou
laman (pl. lamni, lamani) - zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták
lámatyávë (pl. lámatyáver) - chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov
lamba - jazyk (anatom.)
lambë - jazyk (řeč); Lambë Valarinwa - valarský jazyk; Lambengolmor - jazykovědci
lambengolmo - jazykovědec
lamma - zvuk (obecně)
lamya- - ozývat se, znít
lan- - tkát, utkat, plést, uplést
lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco - hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango - široký meč
lanna - tkaný
lannë - látka, plátno, sukno
lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)
lantë - pád
lanwa - tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë - nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) - uši
lára - plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)
laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë - odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca - had
-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
lanat - osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)
lanco - hrdlo
landa - široký, rozlehlý
lango - široký meč
lanna - tkaný
lannë - látka, plátno, sukno
lanta- - padat; (přít. čas pl. lantar - padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner - spadli, padali jsme, jste, lantier - oni padli, spadli, padali, lantanë - min. čas sing., lantala - padající; lantalassë - s umisťující koncovkou)
lantë - pád
lanwa - tkalcovský stav
lanya- - tkát, utkat
lapattë - zajíc
lappa - lem oděvu
lapsë - nemluvně
lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m
lár (2) - pauza, přestávka
lár (3) - uši
lára - plochý, rovný, jednotvárný
larca - rychlý, svižný
-lassë - umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë
lassë (pl. lassi) - list; 2. p. lassëo - listu; 2. p. mn. č. lassion - listů (lasselanta - pád listů, listopad)
lasta- - naslouchat, poslouchat
latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina
latta - díra, jáma
latúcen - cín
latúcenda - cínový
lauca - teplý
laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas
laurë - zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë - plný zlata - strom)
laurëa - zlatý; pl. laurië - zlatí
Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata
laurina - zlatý
laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)
lausta- - hučet (vítr)
lav- - min. čas lávë - přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit
lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu
le - ty
lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit
lelya- - jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë
lemba - opuštěný, zanechaný v pozadí
len - ti, tobě
lenca - pomalý
lendë - odešlý
lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout
lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký
lëo - stín vrhaný objektem
lepsë - prst
lerta- - smět; lertan - smím
lesta - (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen - s opatřením
lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)
leuca - had
-li - rozdělující plurálová koncovka; 2. p. -lion viz vanimálion; alativní koncovka -linnar (pro pl.) -nnar (pro sg.) - na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar
-li-, -lil- - mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)
lia - (1) nit
lia - (1) pavoučí vlákno
lia- - (2) ovinout (co čím)
lia - provázek
liantassë - réva, vinná réva
liantë - (1) úponek rostliny
liantë - (2) pavouk
líco - vosk
lícuma - svíce
lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë - víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind - zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"
lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë - ryba; (hala - malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný
linya - tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni
lís - med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë - sladký
litsë - písek
lívë - nemoc, choroba
-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země
-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- - ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico - mrtvola
lókë - had, červ
lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) - slavík
lómin - stín
lóna - ostrov, vzdálená země
lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav
lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) - sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina
Lótessë - květen
loxë - vlasy (viz též findë)
-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë
lú - čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lícuma - svíce
lië - lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva
lillassëa - mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië (ve tauri lillasië - jako mnoholisté lesy - jako listy lesů)
lilta- - tančit
lilurin - skřivan (změněno z aimenel, aimenal)
lim- - kapat
limba - kapka, krůpěj
limbë - mnoho
limpë - víno; nápoj Valar
lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk
lin-, lil- - mnoho
lin, lind - zvuk hudby
linda - krásný, plavý, jeden z Lindar
lindalë, lindelë - hudba, zpěv
lindë - píseň, linda - zpívající; lindelorendor - hudba-sen-země
lindelëa - melodický
lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, "zpívající chumel"
lindo, nyello (pl. lindar) - zpěvák, pěvec; (lindo - zpěvný pták)
línë - (1) nit
línë - (2) pavučina
línë - (3) bavlník
linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset
lingwë - ryba; (hala - malá ryba)
linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)
linta (pl. lintë) - rychlý, prudký, svižný
linya - tůň
linyenwa - mnohaletý, starý
lipsa - hojivá mast, balzám
lipte- - kapat, odkapávat
liptë - kapička
lir-, lin- - zpívat
lírë - píseň; 7. p. lírinen - písní, příp. v písni
lís - med; (liss- předp. medový)
liscë - rákosí
lissë - sladký
litsë - písek
lívë - nemoc, choroba
-llo - ablativní koncovka - z, ven z, od; např. sindanóriello - ven z šedé země; Rómello - z východu, od východu, Mardello - ze země
-lma - zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. -lmo; omentielmo - našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo - našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo
-lmë - zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet
loa (pl. loar, löar) - rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu
loc- - ohnout se, ovinout se
loctë - chumel
lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést
loico - mrtvola
lókë - had, červ
lómë, ló, mórë - noc; (soumrak, šero), lómëa - temný, tmavý; Lómëanor - Temná zem
lómelindë (pl. lómelindi) - slavík
lómin - stín
lóna - ostrov, vzdálená země
lond, londë - vnitrozemský přístav; Alqualondë - Labutí přístav
lor - sen, vidina; Lórellin - Jezero snů
lor- - snít, dřímat
lorda - ospalý, mátožný, dřímající
lossë (1) - sníh
lossë (2) - květ
lossë (3) - sněhobílý
lossë, losillë - růže
lótë - květina; Ninquelótë - bílá květina, Vingilótë - pěnová květina
Lótessë - květen
loxë - vlasy (viz též findë)
-lto - zájmenná přípona oni; meldielto - oni jsou milovaní, cárielto - oni udělali, tulielto - oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou -ntë
lú - čas
lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování
luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit
luin, luinë, lúnë - modrý; luini - modří (viz též ulban, ninwa)
Luinil - Uran
Lumbar - Saturn
lumbë - šero, přítmí
lumbo (pl. lumbor) - mrak, oblak (tmavý, klesající)
lumbulë - (těžký) stín
lúmë - (1) tma, temnota
lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- - být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga - těžký
luntë - člun, loďka
lúrë - tmavé počasí, zataženo
lúrëa - tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva - luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě
-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš
lumbulë - (těžký) stín
lúmë - (1) tma, temnota
lúmë - hodina, chvíle*; alativ lúmenna - na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku
lumna- - být těžký, ležet těžce
lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující
lunga - těžký
luntë - člun, loďka
lúrë - tmavé počasí, zataženo
lúrëa - tmavý, zatažený
lussa- - šeptat, šumět
lussë - šepot, šum
lusta - prázdný; cumna
lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout
lutta- - plynout, plout, nést se
lutu- - plynout, plout, nést se
lúva - luk
lúva - oblouček (část tengwy)
luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout
luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat
-lva - zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou
-lya - zájmenná koncovka tvůj; tielyanna - na tvé cestě
-lyë - koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë - ty najdeš
Komentáře
Okomentovat