QUENIJŠTINA 2. LEKCE - MNOŽNÉ ČÍSLO U PODSTATNÝCH JMEN
V Quenji je mnoho gramatických informací tvořeno především zakončením slov. Nyní se tedy podíváme na to, jak vytvořit množné číslo (zkráceně mn.č.) u podstatných jmen.
Mn.č. vytvoříme přidáním koncovky za podst.jm. Nejdříve je důležité rozdělit si podst. jména do několika skupin podle toho, na jaké hlásky slova končí v čísle jednotném a pak množné číslo vytvořit.
První skupina…
…je ta, kde podst. jm. končí na a, o, i, u, a ie. Zde je třeba dát asi jediný pozor na ie. Quenja obsahuje několik dvojhlásek, které se vyslovují a berou jako jedno písmeno (například kw ve slově kwendi). Při psaní v latince je třeba dvojhlásky znát, ale v Tengwaru jsou dobře poznat. Dvojhlásek moc není a momentálně je nebudete potřebovat, tak se neděste.
Množné číslo:
U slov v této skupině pouze na konec slova přidáme -r. Například:
Alda (strom) ……Aldar (stromy)
Meldo (přítel)…... Meldor (přátelé)
Tári (královna)…..Tárir (královny)
Tie (cesta………...Tier(cesty)
Druhá skupina…
…je velice snadná, protože sem patří všechna slova, jež končí na e. POZOR! Neplést e s ie!!! Řiďte se podle jednoduché poučky: pokud je před e písmeno i, jde o dvojhlásku ie (viz první skupina)
Množné číslo:
Zde je to trošičku složitější, ale ne o moc. Prostě koncové -e nahradíme písmenem -i. Příklad:
Lambe (řeč)……..Lambi (řeči, jazyky)
Lasse (list)………Lassi (listy)
Drobná poznámka k výslovnosti: I se v Quenijštině čte jako české Y. Takže slovo eleni (hvězdy, jednotné číslo elen) budeme číst jako [eleny], ne [eleni]. (Na tomto příkladu jste v podstatě viděli tvoření množ. čísla v poslední skupině.)
Třetí skupina…
…je opět celkem jednoduchá. Patří sem totiž všechna slova, jež jste nemohli zařadit do předchozích dvou skupin.
Množné číslo:
Tvoří se podobně jako u slov ve slupině první, přidáním písmene za celé slovo. Tentokrát budeme přidávat -i. Například.
Aran (král)……….Arani (králové)
Ailin (jezero)…….Ailini(jezera)
Na závěr uvedu drobný chyták. Bohužel, ani Quenya se nevyhnula drobným problémům se slovy a tak lze v gramatice nalézt několik nepravidelností. Vznikají v důsledku vývoje jazyka a tak došlo ke změnám v zakončení u několika slov. Pokud však znáte původní slovo (většinou psané ve slovníku), není s ničím problém. Jako příklad poslouží slovo oron (hora).Podle pravidel byste množné číslo vytvořili jako oroni. Jenže původní slovo je oront, čili mn.č. bude oronti. Podobně je na tom slovo sorno (orel), kdy se mn.č. nabízí jako sornor. V současné Quenji by to moc nevadilo, ale častějším tvarem slova je sorne, z čehož plyne, že mn.č. bude sorni.
Komentáře
Okomentovat