Quenijština 6. lekce - duál, plurál paritiv a skloňování podst. jmen

QUENIJŠTINA 6 LEKCE - DUÁL, PLURÁL PARITIV A SKLOŇOVÁNÍ PODST. JMEN

V dnešní lekci quenijštiny si vysvětlíme, jak se vlastně v tomhle elfském jazyce skloňuje a co je to tzv. duál a plurál paritiv. Tak s chutí do toho! :-)

Duál

… označuje pár nebo 2 věci k sobě logicky patřící (př. 2 valinorské stromy, 2 ruce, 2 uši…)

1)pokud podst. jm. v jednotném čísle končí na souhlásku, pro vytvoření duálu se k němu připojí -u, v případě, že končí na -e, použije se -u místo něho

př. hen (oko) … hendu (oči) (tohle není zrovna nejlepší příklad, to d se nepřidává vždycky, je tam z toho důvodu, že oko má prostě jiné tvoření jak mn. č., tak duálu…)

2)pokud podst. jm. v jedn. č. končí na samohlásku, přidá se ke slovu -t

př. má (ruka) … mát (ruce)

Plurál paritiv (dále jen PP)

… vyjadřuje tzv. hromadné číslo (= několik věcí z celku, třeba několik květin z vázy, několik stromů ze sadu atd.)

1)pokud podst. jm. v jednotném čísle končí na samohlásku, tak pro vytvoření PP přidáme -li

př. rocco (kůň) … roccoli (několik koní ze stáda)

2) pokud podst. jm. v jedn. č. končí na souhlásku, přidáme -ali, popř. -eli

př. tasar (vrba) … tasarali (několik vrb) (popř. tasareli)

Skloňování podstatných jmen

Quenya má, na rozdíl od češtiny, 10 pádů, což možná na první pohled vypadá šíleně, ale neděste se toho, však vy to zvládnete… :-)

Abych to pro začátek tak nějak jednodušeji shrnula: duál a plurál paritiv se tvoří od Nominativu v jednotném čísle a plurály taky od Nominativu v množném čísle (ten jste se naučili ve 2. lekci), jedině u Genitivu se užívá tvar množného čísla. (Díky, Quene!)

1.pád - Nominativ + Vokativ

… vyjadřuje základní tvar podst. jm. a najdeme ho ve slovnících

… OD NĚJ SE TVOŘÍ DALŠÍ PÁDY!!!

př. huo(pes), lóte (květ), nier (včela), atd…

…plurál se tvoří přidáním plurálové koncovky (viz 2. lekce)

…duál a PP se tvoří stejně tak, jak je uvedeno výše

…u Vokativu se ke slovu pouze přidá vykřičník

2. pád - Genitiv

… v ČJ se používá pro otázku Koho? Čeho?, v quenji má význam OD někoho nebo Z NĚČEHO, je využíván i pro přivlastnění (otázka Čí?)

… vytvoří se přidáním -o, které nahrazuje pouze koncové -a, nikoli jiné samohláskové koncovky (jako třeba -e, -i atd.)

př. tasar (vrba) … tasaro (vrbový, vrbová, vrbové)

Eru (Ilúvatar) … Eruo (Eruovo, od Erua)

…pokud už slovo končí na -o, tak se samo sebou žádné další -o nepřidává, pád v podstatě vyplyne z kontextu (př. indis i ciryamo - žena toho námořníka; ciryamo - námořník)

…plurál: k plurálu Nominativu se přidá koncovka -on

př. aldar (stromy) … olwar aldaron (větvě stromů)

…duál: přidá se -to

…PP: přidání -lion (př. alda (strom) … lóti aldalion - květy několika stromů z celku)

Místo Genitivu se dá použít Posesiv, který má koncovku -va (u slov končících na samohlásku, ta se navíc prodlouží) a -wa (pro jména končící na souhlásku), v plurálu se užívá koncovka -iva, u duálu -twa a u PP -líva. Používá se pro vyjádření vlastnictví více než Genitiv, ačkoli v některých textech můžete vidět tyto dva pády zaměněné.

př. róma Oroméva (Oromëův roh)

Vardava tellumar (Vardina kupole, ve významu kupole patřící Vardě)

3. pád - Dativ

… používá se pro vyjádření KE KOMU, K ČEMU a PRO(koho, čeho)

Vytvoří se přidáním

1)-n u slov končících na samohlásku (př. aiquairë [jedle] … aiquairen [k jedli])

2)-en u slov zakončených na souhlásku (př. aran (král) … aranen [pro krále, ke králi])

…plurál: přidání koncovky -in (popř. -n) ke koncové samohlásce (př. aran [král] … aranin [ke králům]; meldo [přátelé] … meldon [k přátelům, pro přátele])

…duál má koncovky -nt (pro slova zakončená samohláskou) a -en (pro slova zakončená souhláskou)

… PP: koncovka -lin (alda … aldalin - k několika stromům)

4. pád - Akuzativ

…stejně jako v ČJ se používá pro odpovědi na KOHO?, CO?. Existují ovšem 2 jeho formy:

1)Středozemská - používají se stejné tvary, jako u pádu prvního

2)Valinorská - tvoří se prodloužením koncové samohlásky

př. alda (strom) … kénan aldá (vidím strom)

aran (král) … kénan aran (vidím krále) - na konci slova aran není samohláska, takže se nic neprodlužuje

…plurál: přidání koncovky -i (alda … kénan aldai
[vidím stromy])

…duál: v případě koncového -u dojde k jeho prodloužení na -ú

…PP: v koncovkách -li, -ali, -eli se prodlouží -i na -í

5. pád - Lokativ

…odpovídá na otázku KDE? ve významu U, V, NA

…vytvoří se přidáním -sse (případně -esse pro slova končícící souhláskou)

př. mornië (tma, temnota) … morniesse (v temnotě, ve tmě)

liscë (rákosí) … liscesse (v rákosí)

…plurál: u slov zakončených na samohlásku se přidá -ssen (př. lasse [list] … lassessen [na listech]), u slov zakončených na souhlásku přidáme -issen (př. oron [hora] … oronissen [na horách])

…duál: přidá se koncovka -tse (lóte [květ] … lótetse [ve, na 2 květech])

…PP: přidá se koncovka -lissen (nyárë [příběh] … nyárelissen [v několika příbězích])

6. pád - Alativ

…odpovídá na otázku KAM? ve významu DO, NA, atd.

…tvoří se přidáním: -nna u slov zakončených na samohlásku (londë [přístav] … lelyan londenna [jdu do přístavu]), nebo přidáním -enna u slov končících na souhlásku (oron [hora]... oronenna [na horu])

…plurál: u slov končících na samohlásku přidáme -nnar (mornië [temnota … morniennar [do temnot]), u slov končících na souhlásku přidáme -innar (ailin [jezero] … ailininnar [do jezer, na jezera])

…duál: koncovka -nta

…PP: koncovky -linna a -linnar

7. pád - Ablativ

…odpovídá na otázku ODKUD? ve významu Z, ZE, OD, atd.

… u slov končících na souhlásku se přidá -ello a u slov zakončených samohláskou se přidá -llo

př. formen (sever) … formenello (ze severu)

londë (přístav) … londello (z přístavu)

…plurál: koncovky -illon a -illor (pro slova zakončená souhláskou) a koncovky -llon a -llor (pro slova zakončená samohláskou)

př. taurë(les) … taurelon (z lesů)

oron(hora) … oronillon (z hor)

…duál: koncovka -lto

…PP: koncovky -lillo a -lillon

8. pád - Instrumentál

…odpovídá českému 7. pádu, čili odpovědi na S KÝM, ČÍM?

… vytvoříme ho přidáním -nen ke slovům ukončeným samohláskou a přidáním - enen ke slovům ukončeným souhláskou

př. Aiwe (ptáček) … aiwenen (s ptáčkem)

oron (hora) … oronenen (s horou)

…plurál: koncovka -inen (pro zakončení -i se použije jen -nen)

př. cirya (loď) … ciryanen (s loděmi)

oron (hora) … oroninen (s horami)

…duál: koncovka -nten

…PP: koncovka -línen (quendë [elf] … quendelínen [s několika elfy])

9. pád - Respektiv

…o tomto pádu se toho v podstatě moc neví. Tolkien se o něm kdysi zmínil v jednom dopise. Koncovka tohoto pádu je -s, plurálová -is, duálová -tes a pro plurál paritiv -lis. Nemusíte si s ním ale nějak lámat hlavu, protože se obvykle ve známých textech nevyskytuje…