TAJNÝ DENÍK PIPINA BRALA
Den první: Když jsem byl venku nakrást si něco zeleniny, vrazil jsem do Froda a Sama. Sotva jsem se s Frodíkem trochu vyválel, už mě Sam násilně odtahoval. Musím dát řeč s Frodem o tom, že nechává sluhy chovat se příliš majetnicky a familiárně. Spadli jsme z kopce dolů. Smíšek byl dost zklamaný, protože si zlomil mrkev. A zrovna tak dobrý tvar.
Den druhý: V roklince je moc hezky. I když už mám plné zuby bydlení se Samem v pokoji. V jednom kuse je promáčený na kůži a páchne po jahodách. Taky už mě unavuje to, že mě elfové považují za neobvykle pohyblivý živý plot.
Den třetí: Z legrace jsem se připojil ke Společenstvu Prstenu. Všichni jsou moc milí, až na Legolase, který je trošku nedůtklivý. Včera mě držel hlavou dolů nad propastí tak dlouho, dokud jsem neřekl, že je nejkrásnější elf ze Společenstva. Vůbec jsem neměl chuť poukázat na to, že je jediný elf ve Společenstvu, jelikož ta propast byla opravdu hluboká.
Den sedmý: Už je to 27 dnů, co jsme potkali Aragorna a ještě si od té doby neumyl vlasy. Už mě to začíná obtěžovat.
Den devátý: Sam se v Boromirovi úplně mýlí. Je to opravdu hodný člověk. Včera v noci mě pozval na procházku a řekl, že mě nechá zafoukat na Gondorský Roh. Už se nemůžu dočkat.
Později: Vždycky jsem si myslel, že foukání na Roh má přivolat armády Západu. Očividně ne. Tak jako tak, bylo to velmi poučné.
Den třináctý: Načapal jsem Legolase, jak voskuje Aragornovi podrážky. Tím se vysvětluje to, proč Aragorn věčně padá Legolasovi do náruče. Vyčůraný elf. Aragorn si pořád ještě neumyl vlasy.
Den čtrnáctý: Gandalf je mrtev. Všichni jsou nevrlí. Legolas se je pokusil rozveselit a tak se vysvlékl do naha a předváděl scény z muzikálu Silmarillion. Všichni jsou stále nevrlí. A tak teď ten tři tisíce let starý elfí princ trucuje jako malé dítě.
Den patnáctý: Lothlorien je moc pěkný. Náhodou jsem narazil na Gimliho, jak se koupe. Teď už chápu, co Gandalf myslel tím, že na světě jsou strašlivější věci než skřeti. Že by to byl Aragorn, kdo se schovával mezi bublinkami? Z toho budu mít noční můry.
Den šestnáctý: Aragorn si konečně umyl vlasy. Hurááá!!! Možná to byl přese jen on pod těmi bublinkami.
Den dvacátý: Boromir mi napsal báseň. Smíšek říká, že ho svádím. Ale Smíšek taky říká, že křičím jako holka. Stává se z něj čím dál větší hajzlík. Báseň není moc dobrá. Nerýmuje se. Cítím se podvedený.
Den třicátý: Řekl jsem Boromirovi, že se ještě nechci vázat, a on šel a nechal se zastřelit skřety. Čestně - lidi jsou někdy přesitlivělí. Zajali nás Skurut - Hai. Nejsou to moc přátelský týpci. Smíšek říká, že si budeme muset vysouložit cestu ven ze zajetí. Mám takový dojem, že se na to docela těší. Bezcenej zmetek! Skřeti hrozně smrdí. Najednou mi chybí Boromir.
Komentáře
Okomentovat