KTERAK BOROMIR PRSTEN DOSTAL
U lavice cosi stálo,
s Prstenem si broukalo,
Bodejž si jen trochu málo,
ty hobitče makalo!
[]
V poledne v tom okamžení,
Aragorn jde z roboty,
a mě stydne u vaření,
pro tebe ty Frodo, ty!
[]
Mlč! Hle husar a kočárek.
Hrej si - tu máš Žihadlo!
Nežli Arwen dořekla to,
na podlahu dopadlo.
[]
A zas do hrozného křiku,
I bodejž tě Sauron sám!
Že na tebe nezbedníku,
Boromira zavolám?
[]
Pojď si proň ty Boromire,
pojď, vem si ho, zlostníka!
A hle, tu kdos u Dna Pytle
dveře zlehka odmyká.
[]
Malá, bledá, oči divé,
podeštítem osoba,
mručí, chrochtá, funí, plive,
vichřici se podobá!
[]
Dej sem Prsten! Kriste Pane,
dejž mé duši klid a mír!
Div že smrt ji neodvane,
stojí tady Boromir!
[]
Ke stolu se plíží tiše,
muž z Gondoru jako stín,
Arwen hrůzou sotva dýše,
Froda chopíc na svůj klín.
[]
Již vztahuje k němu ruku,
Arwen tisknouc ramena,
Pro Gandalfovu drahou muku!
Padá smyslů zbavená.
[]
Tu slyš - jedna, druhá, třetí,
K obědu je právě čas,
klika cvakla, dvéře letí,
Aragorn jde domů zas.
[]
Ve mdlobách tu Arwen leží,
Frodo u ní schoulený,
oba dva jae vzkřísil stěží,
ale Prsten - ztracený!
Komentáře
Okomentovat