Eomérův tajný deník

EOMÉRŮV TAJNÝ DENÍK

1.den: Rohan je nudný, ták nudný, ták velký. Samý chlap, samý kůň. V Meduseldu je prd co na práci, protože se strýček zasekl a neválčí. Obdivuje jenom svého Alzheimera. Všechno hrůza, až na Theodréda. Názorně si vyměňujeme své chlapácké zkušenosti. Nechápu, co Eowyn vadí.

2.den: Eowyn je fakt divná. Někdy mám problém rozeznat ji od ostatních členů posádky. Pořád lítá po hradbách a popichuje měmečem. Snad nechce, abych ji naučil vyšívat. Ne že bych si potají vyšíval uniformu, ale ten vzor a střih…fakt úžasný.

3.den: Další 2 knoflíky, jsem borec. Asi se naučím háčkovat, Theodén háčkuje přece taky.

4.den: Červivec mi neskutečně leze krkem. Už proto, že se tak nevkusně oblíká. Zastaralý účes a styl. Doufám, že s ním Eowyn nic nemá.

5.den: Fuj, fuj, fuj Červivec…je mi z toho nějak kyselo.

Později: Potkal jsem se s Eowyn na záchodech. Očividně zvracela kvůli Červivcovi. Tak jsem se přidal, sdílíme stejné pocity. Zvrací jako ženská, jsem z toho mimo.

6.den: Eowyn už se zase chová jako muž. Oholila mi můj mužný, hustý, bezchybný plnovous. Zrovna dnes mi vyrostly další tři vousy. Jaká škoda, promrhaný čas,…

7.den: Už pár vojáků mě zvalo na večer domů. Hrůza, že bych vypadal jako žena?

Později: No neva. Zkusím odpovědět na inzerát, který se k nám dostal po gondorském vánku. Kapitán Faramir hledá ženu, kde na vzhledu, vzdělání ani pohlaví nezáleží. To sedí, asi to risknu.

8.den: Eowyn dostala nové šaty, nové boty, náušnice, které jsem chtěl JÁ, a úžasný nový model růžového štítu. Nechápu, proč ho hned zprasila černou fixkou. Růžová je teď přece IN!

Později: I když o tom vím asi jen já.

Ještě později: Začal jsem fňukat, že chci párty, novýho poníka, ty náušnice a že si pozvu kamarády ze Žlebu.

9.den: Nevím, jak se to strýčkovi povedlo, ale vypráskal mě i s kámošema z Rohanu, ať se bez nevěsty nevracím.

10.den: Co, kdo je to nevěsta?

Později: V dálce jsem zahlédl něco blonďatého. Zkusím to.

11.den: Flákám se po Rohanu, jelikož jsem byl nehorázně vyhoštěn a poníka stále nemám.

12.den: setkal jsem se s velmi vzrušující bandou pochybných existencí. Byla mezi nimi i má blonďatá kráska. Ach.

Později: Jsem si 100 %, že ta kráska je elf - lépe řečeno muž, velmi krásný muž.No, mě to nevadí, hlavně když pochopí moji vášeň pro háčkování. Blonďatá je prostě přitažlivá, už kvůli mně.

13.den: Mimo jiné je tu taky Aragorn, co stále ještě není král, a bobr s helmou, tedy trpaslík. Mám neblahý pocit, že Legolas, ten můj krásný, krásný elf, o mě vůbec nejeví zájem a málem mi ustřelil hlavu. Jede totiž po trpaslíkovi. Asi se půjdu utopit.

14.den: Bohužel, Aragornova parta jede přesně tam, kam já nemůžu. Sakra, sakra, kruci, do ROHANU!!! Chtějí vidět strýčkův Alzheimer, nedávno o něm totiž psali v místím večerníku.

Později: Proč jsou elfové takoví zvláštní, fňuk, fňuk. Přes slzy nevidím na cestu. Proč, proč, proč. Co když je v tom ještě Aragorn!!! Grrrrrrrrrrrrrr. Nemám šanci. No nic, jsem muž, muž, koňák, a taky kromě jiného muž. MUŽ!!!!!!!!!!!!!!!