U ohně...

U OHNĚ

U ohně sedím, přemítám

O všem, co jsem kdy uviděl,

O lučním kvítí, motýlech,

Z letních dnů, kterými jsem šel.

O žlutém listí, babím létě

V tolika prošlých podzimech;

O mlze, o stříbrném slunci;

Šustění větru ve vlasech.

U ohně sedím, přemítám,

Jaký to asi bude svět,

Jaké to bude dočkat zimy

A jaro - to už nevidět.

Vždyť všechno, co jsem neviděl,

Je víc nežli to viděné!

A každé jaro v každém háji

Je zas jinak zelené.

U ohně sedím, přemítám

O lidech z dávno přešlých let

A o lidech, jež nepoznám

A jaký bude jejich svět.

Však zatím co tak přemítám

O časech dávno minulých,

Zdaleka slovům naslouchám,

Kdy poutník stane ve dveřích…